1. Overture
2. Mezi Kopci Cesta Je Klikatá...
3. Já Nechci Mnoho Trápiti...
4. Kol Prostíra Se Temný Les...
5. Ten Dvanácterák Zmizel V Houští...
6. Můj Hejtmane...
7. Já Mizérií Osudu Jsem Pronásledován...
8. Ach Pane Vzácný...
9. Že Vše Jen Podle Mého Přani...
10. Sláva, Sláva, Sláva, Pane Hejtmane!
11. Suchardův Dům (V Nové Pace)

Příběh (v češtině - verze z bookletu pro ČR)

Příběh (v češtině - překlad z angličtiny)

Příběh (v angličtině)

 

 

MEZI KOPCI CESTA JE KLIKATÁ... 

Atrament: 
Mezi kopci cesta je klikatá, 
já vzděláni jdu vstříc 
toť mezer mých buď záplata 
již štěstím rudne líc! 
Cesta poznáni je trnitá, 
jak zrno od plev oddělím? 
Věz zámku z dálky mne vítá 
s měděným cimbuřím. 

Za sebou mam již cesty kus, 
hle Gasthaus dřevěný 
a na něm nápis dí: "Zum Spiritus" 
už ten název hezky zní! 

Zde zavazadla má tak těžká jsou 
a plná knih, 
je vemte prosím nahoru 
já spát chci v podkroví... 

A na stůl noste hbitě jen 
já v Praze naposledy jed, 
a taky nějakej alkehol 
co náladu by zved! 
Kdo ke mě si tu přisedá? 
Mě zdraví jménem mým? 
Asi stoletá to stařena 
já pobouřen jsem tím! 

A karty rozložené 
na stolku náhle zřím 
v místnosti zakouřené 
čistým konopím! 
Zděšení mé svrchované 
jak minulost mou zná 
já znáti chci však dokonale 
co budoucnost mě dá! 

Kartářka
"Zde je král a vedle spodek." 

Atrament
"Co to znamená?" 

Kartářka
"Pan urozeny ti asi natře zadek." 

Atrament
"A co bude dál?" 

Kartářka
"Objednáš-li kořalku, 
vzápětí hned zvíme, 
budeš-li hlavu míti na špalku, 
anebo štěstí v klíně!" 

Atrament
Již dost mám, babo, řečí tvých, 
já okultista jsem! 
Do karet sice nevidím, 
však vím co s životem! 

A v šenku nápis rumělkou: 
"Et Zum Spiritus Tuo" 
tam já se sklenkou svou 
teď budu zpívat duo! 
Jak z čistého nebe blesk 
opojen zjevem dívky krásné 
v mých očích tkví těch zraku lesk 
i bokův tvary jasné! 
My probděli jsme celou noc 
i lože zrána prázdné 
když stolek svou nám skýtal moc 
při zaklínání správném!

 

 

JÁ NECHCI MNOHO TRÁPITI... 

"Satrapold": 
Já nechci mnoho trápiti 
již pánové váš sluch, 
když je třeba se napíti 
a žízni splatit dluh. 

Však dovolte mi říci jen 
co na srdci teď mám 
než do komnat zámeckých 
se s vámi podívám: 

Já hejtman jsem teď váš 
a úřad můj je tím, 
že slovo dávám zákonům 
kde zločin vrhá stín. 
Po otci jsem von Satrapold 
i u dvora jsem znám, 
tam společnost mi vzdává hold, 
to s chutí přiznávám! 

Jak překrásná to výzdoba 
stěn belgickým sametem! 
než po okraj je nádoba 
s tou chátrou rychle zametem! 
Šat můj samé hedvábí jest 
a to chci říci směle 
že připravíme čertu lest, 
pak bude kňučet v cele! 

Sbor opilých úředníků
On hejtman jest teď náš 
a jeho úřad tím, 
že slovo dává zákonům 
kde zločin vrhá stín, 
po otci jest von Satrapold 
i u dvora je znám, 
tam společnost mu vzdává hold 
tož sláva budiž Vám! 

 

 

KOL PROSTÍRÁ SE TEMNÝ LES... 

Kalamaria v lese
Kol prostírá se temný les 
avšak plamenem jasným 
v mém srdci hřmí ten lásky ples 
a štěstí pohár spásný. 
Nás k sobě víže zájem ten, 
jemuž význam dávám, 
že tajné síly přírodní 
každý z nás již zvládá. 

V moudrých knihách stojí psáno, 
že po slunka západu 
děje se co nevídáno 
v široširém Astralu. 

Když temnota nás obestírá 
v kouzelném svém závoji, 
hned vášnivou já píseň zpívám 
Atramentovi! 

Co tento hluk však znamená? 
Kdo ruší noční klid? 
To rána byla příšerná, 
snad někdo s koně slít? 
Já přispěchala zvědavě 
kde můžu pomoci 
on potloukl se náramně 
a teď sténá do noci. 

Vše rány těžké léčím hravě 
a urozený pán 
své smrti jistě unik právě 
však kůň se nehýbá! 

"Satrapold" (se probral)
Podejte mi ručku svou, 
já najednou již cestu znám, 
dubu košatých nás stíny zvou, 
chci celou duší patřit Vám! 

Čím větší záhadou se zdáte být 
tím více sílí přízeň má 
Mě dávno netěší již blahobyt 
a samota je tíživá. 
Sic nechápu proč odmítáte 
doprovod můj nevinný, 
snad někdy v zámek zavítáte, 
přijměte mé pozvání! 

 

 

TEN DVANÁCTERÁK ZMIZEL V HOUŠTÍ... 

"Satrapold"
Ten dvanácterák zmizel v houští, 
též soudruhy své nevidím 
ať odvaha mě neopouští 
tož na roh lesní zatroubím: 

Jen ozvěna mi z hloubi zní 
a pode mnou můj oř, 
to neveselá večerní 
jest vskutku společnost! 

A ke všemu ještě do jámy 
já se svým koněm pad, 
tu štěstí Osud přeje mi, 
že nezlámal jsem vaz. 

Teď probouzím se z mrákot těžkých, 
smrti o vlas unikám, 
když tu náhle z hlubin lesních 
kráčí dívka spanilá, cha cha cha... 

Pověz mi jen, že nejsi sen; 
nevím, zda spím či bdím? 
Přeludem tím tak okouzlen; 
cožpak se v ráji nacházím? 

I kdyby smrti dech mě obešel 
i zkrátil žití hned, 
skvost krásnější bych nenašel 
na světě tisíc let! 

 

 

MŮJ HEJTMANE... 

Štolba Blether
Můj hejtmane a vládče panství 
jilemnického 
od sluhy svého přijmout račte 
koně nového. 

"Satrapold"
Ten dobrý dost, ten dobrý dost. 
Já nahlížím, že štolba můj 
na tohleto má nos! 

Štolba Blether
Ach jasnosti, vždyť nezasloužím 
pochvaly té vznešené, 
vždy poníženě Vám jen sloužím 
co stačí síly mé. 

"Satrapold"
Ten dobrý dost, ten dobrý dost. 
Však dlužno přiznat - u Dvora 
by nebyl žádný skvost. 

Již neztrácejme čas, když volá povinnost 
se obeznámit s neřádem co budí nelibost. 
O klid a dobro nám zde uloženo dbát, 
a chybu dělá ten, kdo porušuje řád. 
Želvovinou "browning" můj 
vykládaný jest, 
prosadíme stůj co stůj 
zákona tvrdou pěst! 

Štolba Blether
Tu v hostinci u Spiritusu 
dlí cizinec podezřelý, 
zločinem čpí ze všech koutu 
ohavné to duchaření. 
A ta dcera hospodského 
jménem Calamarie, 
zhýralosti neskrbleno, 
když mu nalije! 

A pohleďte, tam v rohu sedí 
v nevázané zábavě, 
opřenou má hlavu v dlaních, 
nablito má v rukávě. 

"Satrapold": 
Mladíku, chci uvěřit, 
a rád vám také přeji, 
že nechybí Vám apetit 
v Krakonošově kraji?! 

Atrament
Apetit mne nevemou 
a co se toho týká 
máte nyní před sebou 
vpravdě labužníka! 
Teď věz, obludo střízlivá, 
já okultista jsem, 
co tě vůbec zajímá, 
co dělám celý den? 
Já kašlu na ty úřady 
co vládnout by mi chtěly, 
jen sám si zvolím zásady, 
jak prožít život celý! 

Štolba Blether
Ty lůzo jedna špinavá, 
jak mluvíš s naším vévodou?! 
To žabí tlamy v bažinách 
dovolit si nemohou! 
Zde důvod mám, as víc než dobrý 
jej do šatlavy vzít- 
za urážky a hrubé vzpoury 
musí zaplatit! 

"Satrapold": 
Ba co víc - on prozradil, 
jsa takřka v deliriu, 
že okultismem způsobil 
on sobě těžkou vinu. 
A v přítomnosti této dámy 
chovat se jak dobytek; 
to srovnám si též Blethere s Vámi 
až přijedem na zámek! 

 

 

JÁ MIZÉRIÍ OSUDU JSEM PRONÁSLEDOVÁN... 

Štolba Blether
Já mizérií Osudu jsem pronásledován 
a duše má jen pochybnostmi prostoupena jest 
jak maso červy prolezlé jen život předstírám, 
ratolest štěstí mého přestala již dávno kvést. 
Já hejtmanovy přízně požíval jsem nemalé 
a v úmyslu vždy nejlepším já věrně při něm stál, 
Tu mezi nás však vrážejí klín síly nekalé- 
toť důvod proč mě vévoda na koberci skopal. 

A zoufalství mé dvojnásobně dovršeno když 
žár moji pomsty spravedlivě nevýslovně vzplál, 
tu marně k srdcím okultistů hledám správný klíč, 
sám Atrament od Spiritusu vyhodit mě dal. 
Do Železného Brodu pěšky hodin dvě a půl, 
tam znamenitou nálevnu já odpradávna znám 
a o samotě vyhlédnu si v koutku malý stůl, 
tam zmařené své ideály v lihu pochovám!!! 

Já mizérií Osudu jsem pronásledován 
tělo mé již alkeholem prostoupeno jest, 
jako slepý jezevec se lesem potloukám 
a měsíc dává řece stříbra prapodivný lesk. 
Zvuk rozbouřených peřejí je kravál smrtící, 
hlas mojí duše znenadání stejný nápěv má! 
Vzpomínejte na mě někdy v Jilemnici, 
neboť tady končí cesta štolby Blethera! 

 

 

ACH PANE VZÁCNÝ... 

Kalamaria na zámku
Ach pane vzácný, vzpomínáte 
na vaše slova vábivá? I pozvání - tak mě tu máte 
a se mnou prosba trýznivá. Může být, že neskromné 
já přání zrovna mám, 
jedno je však nesporné 
že vděčná budu Vám. 

Satrapold
Vždyť nebýt Vás, tak zdá se 
by po mne slehla zem, 
tu každé přání Vaše 
jest pro mne rozkazem. 

Kalamaria
Já nežádám si hřiven vzácných, 
ni drahého kamení, 
jen svobodu když račte vrátit 
Atramentovi. 

"Satrapold": 
On odpykat si vinu má 
za jazyk svůj tak zpozdilý... 

Kalamaria
Že pil - jen tím jsem vinna já, 
sklenky mysl zkalily. 

"Satrapold": 
Tož staň se tedy po tvé vůli, 
když Satrapold své slovo dal. 
Však něco též mi slíbíš k vůli - 
by s duchařením skoncoval! 
Dnes odpoledne na velbloudy 
chci Tě s sebou vzít, 
to abych v lese nezabloudil, 
doprovod Tvůj mít. 

Kalamaria
Vy tuším schůzku na zapřenou 
si se mnou chcete dát? 
To ladí dobře s lesní scénou 
když jste s koně spad. 
Ač zdá se mi to prapodivné, 
přece ráda vyplním, 
když pomohu tím z kobky temné 
- Atramentovi! 

 

 

ŽE VŠE JEN PODLE MÉHO PŘÁNÍ... 

Poedeldorf
Že vše jen podle mého přáni 
znamenitě daří se, 
ještě dnes, já geniální! 
Přejdu hranice. 
Dneska máme patnáctého, 
za týden budu v Káhiře, 
života bezstarostného 
užívat si v nádheře. 

I bez Blethera dovedu si koně osedlati, 
zlatem, stříbrem, diamanty 
kufry pěchovati! 
A pak je tu ten Atrament, 
jenž sokem chtěl mi být, 
to zdá se jako malý žert, 
když mám jej propustit. 

Kalamaria
Tož otevřete bez prodlení 
od šatlavy mříž, 
je na řetězu zavěšený 
k mému štěstí klíč! 

Poedeldorf
Cha! Mě uberhaupt už nezajímá 
zákona teď litera, 
dvaadvacátého října přivítá mě Káhira! 

Kalamaria
Mám věřiti svým očím, nebo 
je to další přelud jen? 
Stěny žaláře temného 
pokryty jsou obrazcem. 
Jsou to kresby mediální
a já v nich pravdu umím číst. 
Zjevení praemurdiální 
mohou všechno rozluštit. 
Jste zločinec a podvodník a žádný vévoda, 
a Vaše pravé jméno zní tak nějak jako Pobuda. 
Zneužíti chystal jste se hejtmanovy důvěry 
a s jilemnickým pokladem prchnouti do Káhiry! 

Poedeldorf
Himmelhergott zpropadeně 
plán jest prozrazen, 
s timhletím já vyloženě 
nepočítal jsem. 
Horkou půdu pod nohama 
znenadání mám, 
rychle ať jsem za horama, 
než přijde hejtman sám! 

 

 

SLÁVA, SLÁVA, SLÁVA, PANE HEJTMANE! 

Sbor okultistů
Sláva, sláva, sláva, pane hejtmane, 
dovolte by celé město přivítalo vás. 
Co stalo se my doufáme, že víc se nestane, 
a mužem říct ze mohl to být pěkně drahý špás. 

Spiritus
Vaše blahorodí i s celou družinou, 
věřte že já k oslavě mám příčin nemálo 
a že šťastné je to shledáni 
s mou dcerou jedinou, 
dneska se u Spiritusu pije zadarmo! 

Satrapold
Moji drazí okultisté teď dík můj patří vám, 
jelikož je téměř jisté, že já ohrožen byl sám. 
Poedeldorf ten proradný 
chtěl hejtmanem se stát, 
a já měl být ten nepravý - 
to dlužno potrestat! 

Však nechci mnoho trápiti 
již přátelé váš sluch, 
že odhalen tu vzápětí pěkný dobrodruh. 
Však dovolte mi říci jen, 
co na srdci teď mám, 
než Poedeldorfa za mříže 
uvrhnouti dám! 

Já hejtman jsem teď váš, 
a úřad můj je tím, 
že slovo dávám zákonům 
kde zločin vrhá stín. 
Po otci jsem von Satrapold 
i u dvora jsem znám, 
tam společnost mi vzdává hold, 
to s chuti přiznávám! 

 

 

SUCHARDŮV DŮM (V NOVÉ PACE) 

Opsáno z jeho fasády:
Ach, já ubožák, tím širým bloudím světem, 
vždyť rodná naše otčina svým chleba nedá dětem. 
Nade všechno bohatství, nade všechny statky, 
nám vždy budiž nejdražší mluva rodné matky! 
Potud národ svůj, pokud šetří svých památek! 
Není stříbro, není zlato, není právě blaho, 
nýbrž co je srdci draho, co jest srdci draho. 
Umění ve štěstí - okrasa, v neštěstí - útočiště! 
Dokud síla, hleďme díla, by památka po nás zbyla! 
Komu se nelíbí stavení za peníze mé, 
ať si vystaví jiné, za peníze své! 
Lidé pro nás stromy sázívali, sázejme my též!