V Praze - Holešovicích v ulici Dukelských hrdinů jsem objevil rockové sklepení. Z jedné jeskyně se ozýval hevík dvojčat Roháčkových, v menším, chladnějším a uklizenějším kamrlíku se usadila skupina Master's Hammer. Teprve se v nové zkušebně zabydluje, proto chyběla výzdoba , jakou se doma pyšní sběratel lebek, kytarista Necrocock. V pětičleném obsazení, kde Storm hraje na druhou kytaru a zpívá, Monster basuje, Valenta bubnuje a Silenthell přivolává středověkou ponurost bušením do tympánu, představuje Necrocock nejzanícenějšího okultistu. Ale v Satanské bibli si četli všichni a jejímu autorovi , americkému zakladateli Satanovy církve, Antonu Szandoru LaVeyovi, věnovali svou druhou demokazetu The Mass, kterou natočili pár dní po revoluci. Dostala se až do přehrávače recenzenta německého časopisu Rock Hard, který pochválil styl, zatratil zvuk a připojil pražskou adresu, na kterou teď kapele chodí ohlasy I ze Singapuru. Satanisté se najdou po pachu I po víře…
Obyčejný smrtelník se dostane ke skupině Master's Hammer poslechem albového samlperu Ultra Metal, který firma Monitor nechala natočit v Ostravě u Radima Pařízka pod precizním vedením Dodo Doležala. Skladby Zapálili jsme Onen svět a Géniové… natolik vystoupily z dosud málo přesvědčivých bubákovštin našeho metalu, že se Monitor rozhodl svěřit kapele samostatné LP. Vyjde v těchto dnech, nazývá se Ritual a Onen svět jsem na něm nenašel.


Lidi ho znají z Větrníku a my se snažili zařadit co nejvíc nových věcí, ale na cédéčko se vejde.


"Žalářníci nebes, váš ráj je vězením, dejte mi jedniný pevný bod ve vesmíru - peklo", rouhá se Master's Hammer v písni Pád Modly a já pátrám po okamžiku, kdy kapela dala volnost fantazii a pohroužila se do mystického polosvěta, vyplneného mámením chorálů, chrčením hlasivek, duněním tympánu a řežbou kytar.

V letech 1986 - 1987 jsme ještě v bývalé sestavě zněli na nulté demokazetě jako okresní metal, pak ale někdo přinesl desku švédské kapely Bathory a my se ji pokusili špatně napodobit na demáči Finished, nahraném na koleně. Jestliže Bathory představují ortodoxní black metal, my šli hlouběji do okultismu a tím i za vlastním stylem. To se nám začalo dařit na The Mass, zatímco třetí demo The Fall Of Idol je už zcela ve znamení LaVeye.

Hovořil jsem nedávno na stránkách Echa s blackmetalistou, který mě ujišťoval o svých nočních můrách a spojení s tajemnými silami prostřednictvím textů písní. Chcete mě přesvědčit, že vás hraní dovede až za hranice metafyzických prožitků?

Prožitky nemáme, filozofii ano. I když Necrocock z nějakých vyšších pohnutek už v první třídě napsal novelu Spalovač mršin. Na prvním místě je u nás hudba, na druhém texty, plakáty a líčení na koncertech už jen potvrzují image.

Předpokládám, že vyhledáváte festivaly s kapelami podobného názoru. Kdo jsou vaše zpřízněné duše, kde vás nejlíp znají?

Nás vychoval Kryptor, s kterým jsme měli společnou zkušebnu, a rozumíme si s Debustrolem a Rootem. Lidi o nás vědí spíš z demáčů, to v metalu funguje víc než koncerty, kterých není moc. Prvně jsme hráli na jeře 1989 na Zbraslavi a za tři týdny už nás předvolali do Bartolomějské. Dnes tam chceme založit pobočku fan klubu.

Neuvažujete o zpívání v angličtině?

Proč? Jsme česká kapela. Nedávno nám napsal nějaký Fin, že slyšel kazetu a obdivoval, jak zní čeština krásně.

Přemýšlíteo profesionalizaci?

V žádném případě. Tahle muzika se nebude poslouchat dvacet let.

Co se pro vás vydáním nového alba změní?

Nic. Budeme se snažit zlepšovat.

Mluvíte o své muzice jako o "nejtvrdším chlívu"., ale bude ještě chlívem, když obrousíte hrany?

Samozřejmě! My vlastně nemáme zapotřebí se zlepšovat. To jen pro naše koncerty.

Rozhovor mi poslal Honza Filip. Autorem je pravdopodbně Roman Lipčík nebo Jaromír Tůma (ten dělal zmiňované Echo).