2/3

(Riff Raff #4, 1/1992)

 

Fragment memoárů štolby Blethera o jilemnickém hejtmanovi Clementovi von Satrapold právem vzbudil nemalý ohlas u čtenářů Riff Raffu.Je to důkazem toho,že i v národě plném slepců se najde hrstka jednookých,kteří jsou ochotni poučit se od vynikajících veličin minulosti,takořka lidí s oběma zdravýma očima na správném místě v lebce.Vůbec už nás neudivuje,že někteří čtenáři se dokonce ztotožn·ují se Satrapoldovými názory.Vždyt· tento latentní genius ve své době bezděky ovlivnil svými myšlenkami celé generace.A správně to vystihl Dr. H. Ko"nig z Plagwitz,když v roce 1914 napsal v listě "Schienenverkehr": "...vždycky když pohlížím skrze sklenku likéru do jasně hořícího plamene svíčky stojící na stole,vzpomenu si na jeho zlatá slova: "Hled·te,abyste vždycky oddělovali zrno od plev!"" Tato zdánlivě krátká a nepatrná věta je však hotovou essencí životní filosofie a její význam daleko převyšuje rámec chápání obyčejného člověka.Zde se snoubí harmonie mikrokosmu a makrokosmu v symbolickém dynamismu.Když hejtman Satrapold tuto větu vyřkl,jistě věděl,o čem mluví,a sotva si lze představit,že by měl na mysli nějaký zemědělský úkon. Autoři operetty "JILEMNICKÝ OKULTISTA" vložili tuto větu do úst okultisty Atramenta.Hned v prvním obraze prvního dějství se táže: "Jak zrno od plev oddělím?" Použití této věty mělo svůj důvod.Rozhodně nešlo o samoúčelné přebírání cizích myšlenek,ba právě na opak!Atrament je totiž také jedním z oněch bezděčných Satrapoldových žáků,jak jasně vyplývá z libretta,a to zejména v posledním dějství,kdy celá záležitost s podvodníkem Po"beldorfem vyplyne na světlo.Byl to právě Atrament,který jej triumfálně odhalil v somnambulním spánku,do kterého byl pohroužen během svého věznění v jilemnickém kriminálu.Ano.Hovoříme o tom,že doslova oddělil zrno od plev.Dokázal to a otevřel nám oči. Zle ovšem pochodil štolba Blether.Všemožně se snažil zavděčit svému pánovi,netuše,že onen jest jen podvodníkem a pravý hejtman Satrapold přijede z Vídně teprve za týden.Jistě nemusíme připomínat vám,znalcům libretta,že Blether za to tvrdě zaplatil svým životem.Nedokázal včas rozpoznat,že ten,jenž se vydává za vévodu,je obyčejný práskaný zloděj.Blether upadnuv u něj v nemilost díky svému křupanskému chování v zoufalství spáchá sebevraždu skokem do skalnatých peřejí Jizery.Jeho dan· byla krutá.Inu - nikdo nemůže
být chráněn před svou vlastní tupostí. Celé libretto je proslulé svou přiblblostí.Ovšem při bližším zkoumání skýtá mnohé poučení i dnes,po tolika letech.Offenbach ani Strauss by jistě po jeho přečtení nebyli vůbec nadšeni takovou úrovní a o jeho zhudebnění by pchopitelně nemohlo být ani řeči.Po víden·ských kavárnách se tehdy vyprávěla anekdota: "Četl jste již Jilemnického Okultistu?" "Nečetl,ale to asi letos byla značná sklizen· těch nových indických kopřiv." Zatímco v podkrkonošských krčmách šel jeden hlas: "Je to žrádlo!" Z toho jasně vyplývá,kdo měl tehdy,v době,kdy se ještě sluhovi říkalo sluha a virtuosovi mistře,normální úsudek - byl to jen Dr. H. Ko"nig z Plagwitz a podkrkonošští okultisté.Krystalická moudrost Satrapoldovy myšlenky pronikla tehdy jenom do srdcí sportovního redaktora "Schienenverkehru" a jilemnických okultistů. A tu máme zas další důvod proč vám o satrapoldovské tématice přinášíme další podrobnosti.Podrobíme-li totiž hlubšímu průzkumu libretto "Jilemnického Okultisty" najdeme v něm takovýchto symbolických obrazů ještě několik.Za nejdůležitější ale považujeme právě tento první,který si tímto feuilletonem připomínáme,protože má v sobě něco,co zásadním způsobem vykořen·uje chorobně smyšlené a úplně fantasmagorické představy o zezhora dané a neměnné posloupnosti hodnot.Ukazuje nám,že se nemůžeme chovat proti zákonům přírody,dobrovolně si pod sebou řezat větev a nechat na sobě štípat dříví s fatálně vyblitými obličeji.Bylo by třeba řezat tu pakáž,která si uzurpuje,že má zlaté dno.Toto dno odejmout,a oni spadnou tam dolů,kam patří od doby bronzové - do prdele. Nejznamenitější jest,že v librettu nacházíme dokonce i ZPŮSOB,kterým lze řešit své záležitosti velmi prostě a bez zbytečného plýtvání popsanými
papíry nebo penězi.Hned ve druhém obraze prvního dějství nalezneme verš: "Želvovinou browning můj vykládaný jest,prosadíme stůj co stůj zákona tvrdou pěst."
  úplně blbé osobě se po takto brilantně vyjádřeném názoru musí rozsvítit žárovka v hromadě pilin obalené držákem přizpůsobeným též ke žvýkání potravy na hlavě.Vězte,že nástroj vynalezený a způsobilý ku oddělování zrna od plev nazývá se - spolehlivý browning!

 

3/3

(Riff Raff #5, 2/1992)

 

V minulém vyprávění o Jilemnickém Okultistovi jsme si citovali z obsáhlé statě "Tradice gesamstkunstwerku a její vztah k Jilemnickému Okultistovi"./Gesamstkunstwerkem rozumí se harmonická jednota obsahu uměleckého díla s jeho provedením do nejmenších detailů jediným tvůrcem.Hlavním představitelem takovéhoto způsobu tvorby byl Richard
Wagner,který jednak skládal hudbu,sám dirigoval orchestr a sám navrhoval výtvarné řešení scény i kostýmů.Spisovatel a grafik Josef Váchal si svá literární díla sázel z písem,která sám řezal,vlastnoručně je ilustroval,tiskl i prodával./ Dnes se bohužel postupuje jinak.To přijde kapela s nacvičeným programem,a nějaký cizí člověk z úplně zbytečné firmy si vezme do hlavy,že se natočí LP deska.Jiný cizí člověk je ustanoven,že udělá zvukovou režii v jakémsi cizím studiu,kde ona kapela jaktěživo nebyla,a další cizí člověk,o jehož existenci členové kapely do té chvíle nikdy neslyšeli,je najmut,aby vytvořil obal.Nato všichni čekají,co bude,ale zpravidla se nestane nic.Výsledkem jest dokonalý
paskvil. Ústy zaměstnanců takovýchto firmiček a agentur jsme potom poučováni,že se
jedná o tzv. teamovou práci lidí,kteří jsou jeden každý odborníkem ve svém oboru.V praxi to znamená,že se za prvé do takovéhoto hnízda expertů nemůžete vůbec dovolat,a když,tak odborník,který vás má na starosti není přítomen,anebo má na starosti něco úplně jiného,a hlas ve sluchátku vůbec neví o co jde.Při bližším průzkumu zjistíte,že je to pilně a neúnavně pracující parta amatérů.Tito amatéři jsou namnoze založení positivistického,a jsou tedy krajně nebezpeční svou bezúčelnou hyperaktivitou.Jsou schopni všeho!Nejhorší je střetnutí s iniciativním blbcem! Kapela Master´s Hammer ovšem stojí pevně na platformě nejlepšího odkazu minulosti a okkultní praxe.Proto zhola nic nezmůžou ani lístky papíru - táborové poukázky na příděl stravy,alkoholu a jiných pozemských požitků - "peníze",které nám nabízí ta či ona infradebilní gramofonová společnost. Jilemnický Okultista jest essencí původnosti.Vlastní libretto jsme si zhudebnili,sami nazvučili a nahráli ve vlastním studiu,vytvořili obal,sami jej vytiskli a celé to rozmnožili na kazetách,jež si sami prodáváme.Na obalu není uvedeno ani jméno fotografa,protože jsme použili tzv. samospoušt·. Druhý den si vévoda Satrapold vyjede s celou družinou na lov.Sveřepým pronásledováním pěkného kusu jelena se ztratí ostatním a za padajícího soumraku spadne do přehluboké jámy připravené domorodci coby past na medvědy a smrtelně se zraní.Z posledních sil vyškrábe se na okraj jámy hustě obrostlé mechem a břečt·anem,který tam jilemničtí včera nachystali,a vtom spatří krásnou dívku jménem Kalamária.A my už víme,že se jedná o dceru hostinského Špirituse,která je ve velmi důvěrném vztahu s Atramentem.Dívka urozeného pána pečlivě ošetří a z bezvládného koně si oba v lese udělají kon·ský salám.Satrapold se do ní beznadějně zamiluje aniž tuší,že krásná neznámá je medium vyhlášené po celém kraji.To ovšem nic nevadí,protože je nám známo,že "hejtman Satrapold",pravým jménem Po"beldorf se za hejtmana jen vydává s cílem uloupit drahokamy z jilemnického pokladu a prchnout s nimi do Káhiry.Pardon - ted· již do svého hanebného plánu zahrnul i půvabnou
Kalamárii,a my uvidíme,jak se mu to šeredně nevyplatí. Nazítří si "Satrapold" nechává zavolat chefa zámecké konírny štolbu Blethera,který mu vybírá nového koně.Téhož dne oba podniknou výpravu v přestrojení /to proto,aby "na zapřenou" získali co nejvíce informací/ do Špiritusova hostince - hnízda špiritistů a okultistů.Satrapold /Po"beldorf/
je překvapen přítomností Kalamárie a tudíž přestává klást důraz na úřední povinnosti a v hlavě se mu hemží zcela jiné myšlénky nežli potírání špiritismu v Podkrkonoší.Díky přestrojení je náhodou hrubě napaden zkouřeným Atramentem a Blether vnutí nepravému hejtmanovi záminku k jeho uvěznění.Současně prozradí všechnu pravdu o Kalamárii a to ne příliš vybíravými slovy./Kdyby tušil,jak je "hejtman" do ní zamilován,dával by si větší pozor na jazyk./Tím se "Satrapold" velmi rozzuří a po příjezdu do zámku Blethera vzteky zkope. Blether tak vstupuje na scénu jako velice tragická postava,a jeho poselství je téměř symbolické,protože s podobnými Blethery se setkávámedenně všude okolo sebe.Bohužel však ne všichni končí v jizerských peřejích.Klademe-li důraz na osoby se vznešenými karaktery,fysicky a mravně urozené,jakým je například Satrapold,musíme se nutně zaobírati takovým hovězím planktonem jakým je Blether.Tato sorta lumpů si neobyčejně zakládá na své ilusorní důležitosti a tím bezdůvodně bazíruje na své existenci. Štolba Blether zkopán na perském koberci hluboce zanevře na svého pána,kterému slepě sloužil v domnění,že je to hejtman,a prchá ze zámku.Ve Špiritusově hostinci pak nabízí své služby okultistům.Ti ho však znají už z dřívějška a Blether vyletí z hospody po hubě.Najednou pro něj život ztrácí smysl a odchází se opít do Železného Brodu.Na cestě zpátky,která vede mimochodem překrásným údolím Jizery a nazývá se Riegrova turistická stezkavybudovaná 1909 - kus čarokrásného Pojizeří mezi Semily a Žel. Brodem.Velice případně nazývána byla známým českým feuilletonistou "Novou zemí".A přece údolím,kterým ztezka je ražena projelo v těch letech,co dráha existuje,již milliony lidí,kteří divokosti krajiny té se obdivovali a slov obdivunešetřili. Co však platí turistovi momentní obrázek zachycený letmo z okna železničního vagonu,byt· třeba sebe sytější a účinnější,když k tomu schází potřebná nálada?

 

Riff Raff #9, 1/1993

 

Po mimořádně úspěšném demu Jilemnický Okultista (prodáno přes 2500 kazet) kapela podepisuje smlouvu na dvě desky dopředu s francouzskou firmou OSMOSE Productions.Prakticky celý říjen a listopad byl věnován intenzívní práci ve studiu IVORIES Vlasty Vorala,a s výsledkem této anabáze se naši posluchači mohou seznámit ve formě CD,které vyšlo v lednu 1993.Česká verze CD se vydává proto,že importované francouzské nosiče by fanoušky u nás zcela finančně zruinovali.OSMOSE vydali zatím přes 5000 LP a CD,které jsou distribuovány prostřednictvím SPV po celém civilisovaném světě.Na kritické ohlasy bude třeba si počkat,nicméně uvedeme,že CD obsahuje 11 skladeb včetně intra,z čehož 6 písní již známe z výše zmíněného dema.Staré věci jsou lépe zaranžovány,místy je obohacena klávesová instrumentace,a samozřejmě zvuk je totálně o něčem jiným...Ze čtyř nových věcí je nejzajímavější komposice "Suchardův dům",která obsahově nezapadá do příběhu operetty,a svým ostře ironickým až vulgárním způsobem neguje nedávné blackmetalové klišé Štormových textů.Slova Such.domu jsou totiž sprostě opsaná z fasády onoho stavení v Nové Pace,a každý se o tom může přesvědčit.Za zmínku též stojí,že kromě kláves nahrál veškeré party písně sám velký mistr.Jest to umožněno díky převratné digitální technologii studia Ivories,kde i úplný idiot může naprogramovat bicí tak,jak hraje např. Mirek Valenta.Deska se natáčela přímo do harddisku počítače bez použití analogového záznamu,a tak tomu bylo i při míchání.Kdo má doma výkonnější zvukovou aparaturu,má možnost vychutnat si všechny finesy křišt·álově přehledných zvukoprostorových plánů na pozadí nekompromisně dunící basové oligarchie Silenthellových tympánů.A neuškodí to tak trochu jak se říká "vohulit".

 

Poskytl David Malý